Údaje k projektu: 2010
 
Přehled plánovaných akcí v roce 2010  (pdf soubor  142 kB)

Patronem dětského hasičského polygonu byl Sv.Florián

Svátek dětí ve Hřensku probíhal tradičně v areálu hasičské zbrojnice a byl mezinárodní. Byla to další, a podle přítomného rodičovského doprovodu velmi zdařilá akce  přeshraniční spolupráce hasičů v programu CÍL 3 mezi obcemi Hřensko a Kirnitzschtal  2009 až 2011. Nad očekávání pořadatelů,  přijelo a přišlo téměř 70 děcek a 52 členů příbuzenského, rodičovského a babičko-dědečkovského doprovodu. Počasí bylo skvělé a tak jediným vážným problémem, tradičním při pořádání velkých akcí, byl opět tradiční ostrý výjezd svolaný sirénou jen pár hodin před zahájením dětského polygonu. A to přesně v době, když bylo nejvíce práce  na stavění jednotlivých překážek dětského polygonu. Naštěstí se sešlo dost přátel hasičů, kteří ochotně pomohli a tak když se jednotka vracela z tzv. likvidace  ropných produktů, bylo již téměř vše připraveno a mohlo se začít. 

Bouchne to nebo to nebouchne	Malí záchranáři přikládají dlahy
Na lanech zavěšený člun skutečně simuloval sjezd divoké vody	S ovládáním lafety museli některým pomoci dospělí

První část programu patřila dětským soutěžím v nejrůznějších disciplinách s vlastním výběrem sladkosti nebo drobné hračky, jako ceny po jejím absolvování. A tak se v rukách doprovodů hromadily čokolády, přívěsky na klíče, propisky, bublifuky a spousty drobností, které děcka zaujaly. Zde je třeba podotknout, že tuto část programu vzorně řídily výhradně kolegyňky hasičky nejen ze Hřenska , Mezné, Bynovce ale i z Janova, odkud také půjčili řadu rekvizit.

Všechno běželo hladce, děcka se průběžně občerstvovala  pitíčkami a jupíkami.  V přízemí pak z mrazáku mizely ovocné a smetanové nanuky od významného sponzora. No a pak nastalo to, proč se tak početná dětská družina na hasičárně sešla.

Začala se vydávat čísla pro účastníky dětského záchranářského polygonu. Na začátku  dvojice malých záchranářů čekal průchod, vlastně proplazení sníženého prostoru, ve kterém bylo sice světlo, ale nebylo vidět na konec, pak přechod pětimetrové tzv. plovoucí lávky, prkna zavěšeného na provazech, přechod prostoru po napnutém laně s oporou pro ruce a stanoviště předlékařského ošetření. Zde byl  připraven malý figurant, simulující frakturu dolní končetiny. Zasahující dvojice si nejprve musela navléknout jednorázové zdravotnické rukavice, což zejména těm menším mrňouskům dělalo problémy a pak v nich přiložit a obvázat dlahu ke zlomené končetině.Teprve pak následoval transport zraněného na nosítkách. Tady o malé figuranty nebyla nouze. Další překážka polygonu byla tzv. chemická. Výměna tenkých lékařských rukavic za rukavice protichemické gumové, dlouhé a pouze tříprsté. V nich pak pod sklopeným štítem záchranářské přilby musely opatrně vsypat  nebezpečnou chemickou látku (kypřící prášek do pečiva) do skleněné kádinky a zalít detekční kapalinou. Přístup a sehranost některých  dvojic byl vskutku profesionální. Další překážkou byl průlez středu zaklíněných osobních pneumatik, který byl složitější, čím starší byl mladý záchranář. Za budovou pak čekala na průchod, respektive jen průlez, na lanech zavěšená plastová roura, simulující průchod kanalizací či větracím potrubím ve zříceném objektu. No a těsně za výlezem již byla, pro Hřensko charakteristická překážka a to nástup do plovoucího, na lanech zavěšeného záchranářského gumového člunu. Pro některé problém, pro většinu zábava, neboť hasiči zajišťující tuto disciplinu vytvářeli se člunem  situace, připomínající spíše sjezd Divoké soutěsky. Po výstupu z lodě následoval výstup do volného prostoru za použití lezecké techniky. Každý byl postupně oblečen do lezeckého sedáku(dětského) a jištěn lanem vystupoval po kolmém žebříku do okna prvého patra hasičárny. Spoustě absolventům se klepala kolínka už v úrovni garážových vrat ale statečně pokračovali vzhůru.

Za téměř hrdinný výkon byli zejména ti nejmenší odměněni uznalým aplausem. Posledním úkolem polygonu byl požární útok. Spočíval v obsluze lafetového vodního děla na hřenské  Tatře s cílem zásahu terče, velkého hrnce, zavěšeného na skalním masivu za zbrojnicí. I tato překážka byla skutečným zážitkem malých záchranářů. Vždyť uvažme, kdo z dospěláků má zkušenosti s vodním kanonem, který dokáže vyprázdnit Tatru za 4 minuty. No a pak sestup z plošiny, pár metrů do cíle, odevzdání hasičských přileb a hlavně převzetí "Dekretu o absolvování dětského záchranářského polygonu".

Podmínky splnili všichni a tak řada diplomů putovala i do rodin německých kolegů.

Co napsat závěrem. Úsměv, spokojenost a zážitky někdy i s tím malým dětským adrenalinem jsou největším poděkováním pro ty, kteří se na letošním ročníku dětského polygonu jakkoliv podíleli, to jsou slova starosty SDH Hřensko Stanislava Křížka.

Každé děcko bylo při výstupu profesionálně jištěno	Výstup po kolmém žebříku